Hudební manager toho dnes prodá víc nostalgií; jeden z mála elementů a hybných ekonomických faktorů, který opravdu funguje. Nemusím moc přehánět, když budu tvrdit, že vedení vydavatelství bude mít větší radost, když bude moct od Rolling Stones vydat výroční reedici nějaké jejich staré desky, než když dostane do kanceláře k expedici mezi posluchače úplně nové písničky. Jsme čím dál blíže momentu, kdy různé kompilace, živé desky miláčků historie budou v hitparádách porážet současné tady a teď; nejde vám ale zapírat fakt, že pokud jde o čistou intenzitu hudebního zážitku, tak větší síla to bude s demy a alternativními verzemi staré desky R.E.M. než s jejich novinkou. Toto vše se týká zejména hlavního tahu – toho, kde je hlavní ambicí a hodnotou vydělávat a prodávat.
Zajímavé ale bude se zmínit, jak nostalgií oživují účty alternativní kapely (nositelé scény, kde hlavní hodnotou vždy bylo něco sdělit a ne tím vydělávat). Jejich zbraně a tendence jsou kreativnější než ty mainstreamu. Vědí, že do hitparád se nevrátí (pokud tam někdy byli). Vědí, že existovat v jejich případě rovná se hodně koncertovat. Vědí, že jejich katalogy jsou plné tracků, co měnily životy i hudbu jako takovou. Vědí, že na hodně z nich se zapomnělo. Mají nápad, že je uvedou do nových kontextů a významů. Vezmou si – většinou proto, že má zrovna výročí – nějakou svou starší desku a udělají koncert, kde zahrají jenom z ní; kde ji dají od začátku do konce; kde ji oživí do takové míry, jak živá nebyla ani, když vyšla. Primal Scream plays Screamadelica; Flaming Lips plays Soft Bulletin; Dinosaur Jr. plays Bug; Suicide plays Suicide. Má to potenciál úplně nových a čistých zážitků (na straně těch, co ho produkují, na straně těch, co ho konzumují). Vždycky se to nepovede – v publiku to vypadá jako na srazu gymplu po třiceti letech a kapela úplně přesně neví, proč to vlastně dělá. Často to je ale dobře a mile edukativní – sympatičtější než reunie best of tour. Třeba si toto úterý v Roxy několik mých vrstevníků objeví skvělé dreampopové album Deserter’s Songs od Mercury Rev; třeba přehodnotí svůj pohled na invenci současných interpretů, kteří by bez nich a této desky nemuseli vůbec existovat. Doporučuje se: užít si to teď. Nebude to trvat dlouho a takhle bude hrát každý… Bude to otravné a nebude to mít jiný smysl než to, že nemáme nic nového pořádného, co bychom vám zahráli, ale starého pořádného máme pořád dost…